Ve Formuli Open obsadil v uplynulé sezoně, stejně jako v roce 2020, druhé místo, ale tentokrát bojoval o prvenství až do posledního závodu. Větší radost měl ovšem devětatřicetiletý Vladimír Netušil z týmu Effective Racing z vítězství v D2 Středoevropské zóny CEZ FIA a domácího mistrovského titulu.
Vladimíre, co tě nejvíc potěšilo v předešlé sezoně ve formuli 3?
Potěšilo mě, že jsem opět dokázal zrychlit. Ta předchozí kvůli covidu za moc nestála, ale tentokrát jsem zaznamenal velký progres. Se soupeři, kteří mě předtím poráželi, jsem na začátku už sváděl vyrovnanou bitvu a na konci byl před nimi. Posunuli jsme se dopředu, takže z mého pohledu super sezona.
Na druhou stranu, asi bylo zklamáním, že jsi v brněnském finále neuhájil v Eset Cupu první pozici ve Formula Open?
Samozřejmě jsem chtěl vyhrát. V prvním brněnském závodě jsem se prosadil a ujal se vedení šampionátu, když jsem z prvního místa odsunul Paola Brainika. Sice jen o bod, ale on závěr Esetu vypustil, a tak bylo jasné, že tentokrát největší favorit skončí za mnou. Jenže nedělní závod mi nevyšel, když mě předjeli Benjamin Berta a pak i Sandro Zeller. O čtyři body jsem zůstal druhý za Bertou. Škoda, ale přiznám se, že nejvíc mě mrzelo, že chyběl Paolo Brainik. Na náš souboj jsem se hodně těšil. Před tím v Grobniku na jeho domácí trati, kde já startoval podruhé a on tam znal každý metr, jsme svedli velice hezkou a vyrovnanou bitvu. Oba závody vyhrál, ale já mu visel v každé jízdě na zadním křídle. Musel podat maximální výkon, aby mě za sebou udržel. Proto jsem se těšil na Slovakiaring a pak do Brna, kde bych i já mohl využít znalost obou tratí.
Jaké to je bojovat v tvých letech s výrazně mladšími soupeři?
Mě to motivuje se mladíkům vyrovnat nebo být rychlejší, i když bych vlastně mohl být jejich otcem. Většina z nich má za sebou závody motokár a pak přešli do formulí. Já jsem do svých 34 let v ničem nezávodil. Pouze jsem si od malička přál se jednou ve formuli svést, protože od šesti let jsem sledoval Formuli 1. Pak jsem měl možnost v roce 2016 si půjčit Formuli Renault a zkusit si amatérský Carbonia cup. A vyhrál jsem, i když proti mně jeli bývalí závodníci s mnohaletými zkušenostmi. Tak jsem se rozhodl, že postoupím výš a zamířil jsem do Středoevropské zóny FIA. Formuli Renault jsem si už koupil a postavil i malý tým, aby byla připravena co nejlépe.
S Dallarou F318 jsi vyhrál D2 v CEZ FIA. Plánuješ nový „formulový“ přestup?
Ano, pokud to vyjde, tak bych letos rád startoval v Euro Formula Open. Znamená to především koupit nejnovější formuli Dallara F321 a připravit se nové evropské tratě, kde jsem ještě nestartoval. Láká mě to i proto, že v tomto šampionátu budou proti mně stát talentovaní mladíci, kteří sní o F1 a žijí jenom závody formulí. Když to všechno vyjde, tak přípravu chci začít v únoru buď na jihu Itálie, nebo v Barceloně, kde jsem také ještě nezávodil. Velké ambice si v první sezoně nedělám, ale v dalších už bych chtěl bojovat v první polovině jezdeckého pole.
Počítáš s tím, že se rozšíří i jezdecké obsazení tvého týmu?
Počítám s tím, že v našem týmu se představí noví jezdci, protože budeme mít dvě formule 3 a chceme se angažovat i ve F4, která se pojede v rámci Eset Cup Series. Takže mladým závodníkům chceme dát šanci. Už jsem s několika jezdci v jednání, ale víc se ukáže až po testování.