Červenobílý Mercedes AMG GT3 a za volantem Libor Milota. To byla v letošní sezoně mistrovská kombinace. Milota dosáhl na titul v ESET Cupu GT3 a zároveň se stal celkovým šampionem ESET Cupu, v němž se započítávají výsledky ze sprintu i vytrvalosti.
Libore, dosáhl jste na titul v ESET Cupu, co pro vás tento výsledek znamená?
Mám velkou radost, titul v obou šampionátech má pro mě hodnotu velikou. Jedná se o další pomyslný stupeň závodního růstu, kdy nestačí bodovat v jednom závodě, naopak je potřeba přemýšlet, závodit s rozmyslem a udržet laťku vysoko po celou sezónu. Jedná se o ocenění celého týmu, úspěch vnímám jako vysvědčení za odvedenou práci v celé sezóně.
Před prvním závodem jste si ale nebyl jistý, zdali pojedete celou sezonu. Co změnilo váš názor?
Měl jsem obavu, zda dokáži vložit kalendář závodu do již plného pracovního kalendáře a rodinného života. Zároveň jsem si nebyl jistý, zda budu schopen udržet krok se zbytkem startovního pole a těch otazníků jsem s sebou nesl tolik, že jsem nechtěl slibovat něco, o čem jsem sám pochyboval. Nakonec se to všechno povedlo a o to víc mě to dnes těší.
Jezdíte za stáj GT2 Motorsport s Mercedesem AMG GT3. O jak starý model jde a jak se s ním závodilo proti generačně pokročilejším vozům?
Náš Mercedes je první evolucí této GT série. Letos je to šest let, co opustil továrnu v Affalterbachu. A jak se mi s ním závodilo? Fantasticky! Jednou mi někdo, koho jsem si v závodním světě moc vážil, říkal, že jestli chci vyhrávat, pak to auto musím milovat. A já ho miluju! Naše auto už dlouho není na špici moderních technologií, o to větší hodnotu pro nás má dosažený úspěch.
Kolik lidí se o váš mercedes stará a jak velkým přínosem je mít v týmu Erika Janiše jako inženýra?
O auto a celý chod týmu se stará hodně lidí, byť nejsou vidět na samotných závodech. Začíná to doma mojí fantastickou přítelkyní a dětmi, pokračuje přes lidi z GT2 a končí mechaniky, manažerem týmu Jirkou Procházkou z MIRAGE Motorsport a hlavním inženýrem týmu, kterým byl v tomto roce právě Erik Janiš. A jaká je spolupráce s Erikem? Je to profík a za mě nemá v ČR konkurenci. Avšak nelze vyzdvihnout jednu osobu z celého týmu. Všichni, co se na tom podílejí nesou velikou zásluhu a já mohu zodpovědně říct, že za dobu mých zkušeností se závody mám nejlepší zázemí, které jsem kdy měl. A to nejenom díky Erikovi, byť jeho zásluha je přímo lví.
Který závod považujete za svůj nejlepší v letošní sezoně?
Nejlepším závodem bylo asi Brno, ale také Poznaň se nám povedla. Ani v Chorvatsku jsme se neztráceli. Nejlepší závod pro mě byl vždy takový, v kterém jsem závodil s šikovným a rychlými kluky. Oni myslím vědí, o koho jde. A není to jenom Dennis Waszek, Štefan Rossina, Josef Záruba nebo Gregor Zsigo. Pak to má sportovní hodnotu a úroveň, a to se mi líbí moc.
A kdy Vám bylo za volantem nejhůře?
Nejhůř? Rozhodně Hungaroring, kde jsem získal pole-position a boural v zaváděcím kole. To bolelo hodně.
Už se rýsují plány na příští rok?
Plány se rýsují, avšak zatím je předčasné cokoliv zmiňovat. Snažíme se pracovat a pomalu jít vpřed, teď s pokorou dokončíme povinnosti plynoucí ze sponzorských smluv pro tuto sezónu, odpočineme si chvilku a pak se uvidí, co bude dál.
