Historicky prvním šampionem kategorie ESET TCR se letos stal Milovan Vesnič. O uplynulé sezoně a nejen o ní se nyní Srb rozpovídal v našem rozhovoru.
Milovane, v letošním roce jste se stal historicky prvním šampionem kategorie ESET TCR. Jak jste s uplynulým ročníkem spokojen?
Mám-li být upřímný, sezona vyvrcholila ve velkém stylu, já i tým jsme se stali šampiony. Stalo se tak ovšem po mnoha vzestupech a pádech. Možná to mohlo vypadat snadně, soupeři nám ale nedali žádný prostor k odpočinku. K tomu se navíc přidalo pár technických problémů. Na cestě za tituly jsme tedy museli pracovat opravdu tvrdě.
Co pro vás tento úspěch znamená? Kam byste jej zařadil v porovnání s ostatními zdary vaší kariéry? Jedná se o váš největší úspěch v kariéře?
Každý titul je pro mě úspěch a celkově jsem rád, že jsem zpět na vrcholu. V ESET V4 Cupu jsem se již párkrát stal šampionem v kategoriích D4-2000 a D4-3500. Doufám, že první titul v TCR nebude zároveň mým posledním. Je skvělé být součástí rodiny ESET TCR.
Jaký je váš názor na kategorii ESET TCR? Jakou budoucnost této třídě věštíte?
Jednoduše doufám, že promotér bude tvrdě pracovat na tom, aby měl tento šampionát dobrou úroveň. Myslím si, že jsme na dobré cestě k tomu, aby se ESET TCR stalo na žebříčku šampionátů TCR významnější sérii. Potřebujeme alespoň 15 startujících v každém závodě. Je tedy zapotřebí trochu více propagace a také o něco více přitažlivosti.
Jaké je závodit proti „mladým puškám“, jako jsou například Jáchym Galáš nebo Dušan Kouřil Jr.? Kdo byl pro vás v letošním roce nejtěžším soupeřem?
Když vidím Jáchyma s Dušanem, vidím v nich sebe před několika lety. I já jsem tehdy byl hladový po vítězství, rychlosti a závodění. Tak je tomu sice i nyní, jsem již ale o něco zkušenější, a to je pro jezdce závodícího v cestovních vozech velice důležité. Jáchym i Dušan jsou skvělé mladé pušky. Je mi potěšením, že proti nim mohu závodit a potloukat se s nimi po podnicích.
Úvodní podnik letošní sezony ESET TCR na Hungaroringu byl v porovnání s ostatními tak trochu nevšední. Na závodní dráze jste se totiž představili společně s vozy šampionátu TCR Europe. Jak byste tuto zkušenost popsal? Můžete ji porovnat se svými třemi starty v TCR International Series ze sezony 2015?
Na jednu stranu to bylo skvělé, ale na druhou stranu zase špatné. Nechci to příliš rozebírat, ale v podstatě jsme zde byli donuceni představit se zde v roli „druholigových“ závodníků, což my ale nejsme. Jenom máme méně peněz. Ve druhém závodě jsem zaznamenal druhý nejrychlejší čas ze všech 40 závodníků. Bylo sice skvělé proti nim závodit, ale promotér ví, co o tom týmy říkají. Pokud to porovnám s rokem 2015, bylo to stejné. Neměli jsme k dispozici mnoho peněz a nemohli jsme tak dosáhnout stejné úrovně jako soupeři. Můžete být nejlepším jezdcem na světě, ovšem bez tovární podpory, testování a nejnovějších vylepšení můžete jenom doufat v zázrak.
A jaké jsou vaše plány pro nadcházející rok? Budete pokračovat v ESET TCR, nebo budete závodit někde jinde? Po zisku titulu šampiona ESET TCR se možná nabízí přesun do TCR Europe… Nebo snad máte úplně jiné plány?
Uvidíme. Pro tuto chvíli zůstáváme v ESET TCR a v TCR Eastern Europe. Žádný přestup se nekoná, něco takového by bylo možné pouze s podporou velkého sponzora a tu my momentálně nemáme. Nejsem z toho ale smutný. Jednak přijdou mladí kluci hladoví po vítězství, ale také staří závodníci s novými vozy. Bude to tedy zajímavé a bude mě to motivovat k tomu, abych byl znovu nejrychlejší.