Může být pomalý vůz jako Twingo skutečným závodním autem? Motoristický novinář z Rakouska Keke Platzer se při loňském závodním víkendu v Brně pokusil přijít této otázce na kloub.
„O deset sekund pomalejší. Ne, to není možné. Ale je!“ Na základě tohoto údaje byl čas znovu zvážit mé aktivity v roli závodního pilota. V motorsportu bojuji jezdci o desetiny sekundy, nikoliv sekundy. Být plných deset sekund za nejlepším časem, to byla během mých testů v Twingo Cupu docela katastrofa. Týmový šéf Mirko Marinšek mě varoval: „To auto není jako každé jiné.“ A měl pravdu.
Srovnání s časem
Pohárový šampionát s roztomilými Twingy existuje od roku 2016. Zkušený slovinský tým LEMA vytvořil tato auta s cílem poskytnout levnou formu motorsportu. Šampionát většinou vykouzlí úsměv na tváři, malinká auta, jasně nejpomalejší na závodním okruhu. Pro srovnání, na 4,3 km dlouhém Hungaroringu stanovilo Twingo čas v hodnotě 2 minuty a 29 sekund. Chevrolet Cruze z Eurocupu bylo o pět sekund rychlejší, ve Swift Cupu se závodilo o 14 sekund rychleji. Velký bratr Twinga, Renault Clio s 130 koňmi pod kapotou, byl o plných 25 sekund rychlejší.
Pohon na zadní
Dobře, Twingo je pomalé. Ale znamená to, že je s ním méně zábavy? Ani náhodou. Auto je hbité, má krátký rozvor náprav a vyžaduje jen malé korekce volantem. Obouvá řezané slicky od levného dodavatele Nankang z Tchaj-wanu. Jedna sada stojí 200 eur a můžete s nimi absolvovat více než jeden závodní víkend – na suchu i v dešti! Když se budete bavit o poháněné nápravě, uvidíte překvapivé výrazy ve tváři. Twingo má pohon na zadní. Renault skutečně umístil u sériové výroby motor k poháněné zadní nápravě. Samozřejmě závodní Twingo má o něco vyšší výkon (82 koní) a proto je zadek vždy tak trochu v pohybu při příjezdu a výjezdu ze zatáčky. V těch lepších případech tato vlastnost pomáhá lepším průjezdům zatáček. Týmový šéf Marko to vysvětlil: „Brzdi co nejméně, zatáčej jen lehce a nedriftuj!“
Hra na čekanou
Měl jsem zkušenosti s rychlými cestovními vozy, nicméně absolutně žádné s podivným Twingem a s brněnským okruhem, připomínající horskou dráhu. Ostatních patnáct pilotů, zejména ze Slovinska, ty zkušenosti měli. „Uvidíš, pokud budeš kolem sebe mít ostatní auta, bude to jiné,“ ujistil mě soutěžní pilot Alfred Kramer po mém tréninku. Jeho synové Stefan a Alfi jr. závodili v Twingo Cupu už nějaký čas. „Během kvalifikace se nás drž,“ podporovali mě. Kramerové vyjeli na trať až po mě, čekal jsem a v jednu chvíli se mi ve zpětném zrcátku objevilo žluté Twingo. Přidal jsem, ale příliš pozdě. Při stoupání do kopce jsem neměl žádnou šanci získat rychlost. V prostoru startu a cíle kolem mne oba proletěli. Mám pedál na podlaze, ale dokážu se dostat na rychlost jen něco málo přes 130 km/h. Sám nemám sebemenší šanci je následovat.
Bump-drafting
Jízda je s tímto autem naprosto vším. Ztratit nad ním kontrolu je konec jakýmkoliv nadějím na vítězství. Cesta k vítězství vede přes bump-drafting – známé z NASCAR. Týmová práce je rovněž důležitá, jízda v závětří je nezbytná. Zajel jsem zpět do boxů a prosil svého šéfa Mirka, aby mě neposílal na trať dřív než se bude blížit velká skupina. Jet sám nemá na tak dlouhé trati cenu. Mirko na mě křičí skrz okýnko: „Jeď!“ Akceleruji, první převodový stupeň, druhý, třetí, čtvrtý. Dívám se kolem sebe, koho bych mohl sledovat. Jestliže si vyberete špatného člověka, jste příliš pomalí. Mám štěstí, chytnu se rychlého kolegy. Myslím na Stefanovu radu: „Můžeš se do toho opřít, auto to snese.“ Tlačím se na jezdce přede mnou, dokonce vidím skrz jeho zadní okýnko, jak zvedá ruku. Nikoliv na znamení nadávky, ale aby mi vzkázal: Velmi dobře, jdeme na to. Já mu ukážu zvednutý palec. Překvapivě jsem se kvalifikoval na pátém místě, můj sparring partner jedno místo přede mnou. Byl jsem o více než deset sekund rychlejší než v testech. Jaká to bláznivá série.
Nejlepší škola pro začátečníky
Závody mají základní schéma, kdokoliv vypadne ze skupiny, ztratí rychlost a mnoho pozici. Pokud se zařadíte dobře, máte štěstí a neuděláte chyby, máte šanci být vpředu. Psychicky je to extrémně vyčerpávající. V prvním závodě jsem skončil čtvrtý, byl to foto-finiš. V druhém jsem dlouho bojoval o vítězství, ale ke konci jsem jen těsně minul stupně vítězů. Také pro Kramery nešlo všechno přesně podle plánu. Před závodem měli oba šanci na vítězství v šampionátu, ale ani prvenství v posledním závodě nebylo dostatečné a šampionem pro rok 2018 se stal Tomaž Trček. Stefan a Alfi ovšem zhodnotili sezonu slovy: „Ta série je úžasná.“ Souhlasím s nimi, neexistuje lepší škola pro začátečníky.