Antonin Herbeck se z vozem Pagani Zonda zúčastnil tří podniků ESET Cupu. I to mu stačilo, aby se stal celkovým vítězem kategorie GTX. Nejvíce si ovšem cenní dílčích úspěchů, například celkového druhého místa ve sprintu na Red Bull Ringu.
Jaký máte vztah k Zondě, s kterou závodíte už několik let?
Velmi vřelý. Je to víceméně auto, které jsme si postavili sami, vyzkoušeli, co funguje a co nefunguje, a i po téměř dvaceti letech od jeho vzniku dáváme zabrat továrním týmům.
V předchozích letech jste mnohdy nedojel do cíle kvůli technickým potížím. Letos jste problémy s autem evidentně vyřešili…
Tento rok jsme měli jen jednu technickou závadu – auto přestalo řadit, protože se do systému pneumatického řazení dostal malý kamínek a pístek se nedovřel. Žádný jiný problém jsme neměli. Dřív se hodně vztekal motor, protože jsme ho tlačili do výkonů, které byly na sériový blok Mercedesu příliš brutální, ale jakmile jsme ubrali na výkonu, vše se uklidnilo. Musím poděkovat našim mechanikům za perfektně připravené auto na tuto sezónu.
Úvodní a závěrečný sprint letošní sezony jste ve své kategorii vyhrál. Kterého z těchto prvenství si ceníte více? Na Hungaroringu, nebo v Brně?
Největší radostí tohoto roku bylo třetí místo v absolutní kvalifikaci sprintu na vodě na Hungaroringu – i mezi prototypy Le Mans. Vždy si myslím, že jsem na vodě strašně pomalý a opatrný, ale kupodivu, i když Zonda klouže a uskakuje, tak jsem vždy překvapen, že to se mnou a s autem není na vodě tak špatné.
Zároveň jste vyhrál klasifikaci GTX v rámci ESET Cupu. Co pro Vás tento výsledek, po všech těch závodnických letech znamená?
Nechci se rouhat, ale letos jsme nastoupili jen do tří závodů, takže mne spíš zajímá, jak si vedeme v absolutním pořadí než ve skupině. Takže mne nejvíce nadchlo absolutní druhé místo ve sprintu na Red Bull Ringu.
Kdy Vám letos bylo nejhůř? A kdy nejlépe?
Nejhůř mi bylo, když mne hned v prvním kole vytrvalostního závodu na Hungaroringu sundal z prvního místa Dennis Waszek, který nedobrzdil svoje BMW v páté zatáčce. Zlomil mi zadní zavěšení kola, auto se stalo neovladatelné a odletěl jsem s ním do svodidel. Musel jsem v duchu pomalu počítat do tisíce, jinak bych už mohl sedět za trestný čin. Nejhorší na závodění je, když vás nabourá přemotivovaný pilot, kterému je jedno, kolik práce a peněz stojí dát auto zase dohromady. Nejlépe jsem se cítil na konci sprintu na Red Bull Ringu, kde jsem dojel na výše zmíněném druhém místě v absolutním pořadí.
A jaké máte plány na příští rok?
Příští rok musíme vyladit nastavení podvozku Zondy na suchu, protože v pomalejších pasážích nejsme tak rychlí, jak bych si představoval. Zároveň potřebuji být v perfektní fyzické kondici, což jsem tenhle rok trochu opomenul. Zapracujeme i na dalším vývoji motoru, který si děláme sami.
