V pondělí 20. května to bude pět let, co zemřel legendární trojnásobný šampion F1 Niki Lauda. Vídeňský rodák byl svérázným pilotem, který se nikdy nebál říct, co si doopravdy myslí. I takovým personám, jakou byl například Enzo Ferrari.
Kariéra Nikiho Laudy byla (alespoň do roku 1976) perfektně zpracována ve známém celovečerním snímku Rush z roku 2013, který se zabýval především sezonu 1976, při níž Lauda málem přišel o život. Zpráva o ohnivém infernu na Nürburgringu tehdy obletěla celý svět a kdo byl do té doby motorsportem nepolíbený, od srpnové Velké ceny Německa už navždy věděl, kdo je Niki Lauda.
Rakušan debutoval ve formuli 1 v roce 1971. Shodou okolností na domácí Velké ceně Rakouska na Österreichringu, v současnosti známém jako Red Bull Ringu. Nastoupil za tým March a kvalifikoval se na předposledním místě. Závod nakonec nedokončil a do formule 1 se vrátil o rok později. Pořád si ale musel za svou sedačku platit. Nebyl tím jezdcem, který okamžitě uhranul týmové šéfy v F1. Ač velmi rychlý, místo ve vysněném světě velkých cen si musel draze platit.
V roce 1973 byl v britském týmu BRM ještě relativně neznámým závodníkem. O to větší překvapení nastalo, když se do čela stáje Scuderia Ferrari dostal Luca di Montezemolo a Vídeňáka angažoval pro rok 1974 po boku zkušeného Claye Regazzoniho. Lauda byl od počátku o něco rychlejší než švýcarský kolega. Série pěti nedokončených závodů na sklonku sezony však znamenala, že o titul s Emersonem Fittipaldim nakonec bojoval Regazzoni – a prohrál.
Jenže rok 1975 už patřil výhradně Laudovi. Pětice vítězství mu zajistila titul ještě před koncem sezony. V roce 1976 směle vykročil k obhajobě titulu, ale nehoda na Nürburgringu mu měla dát stopku až do konce sezony. Vlastně mohl být rád, že přežil. Navzdory doporučení lékařů a nezahojeným popáleninám byl zpět už za šest týdnů po nehodě. Obrovská cílevědomost a houževnatost ho dohnala zpět do kokpitu monopostu Ferrari, a přestože titul nakonec nevyhrál, dojel si pro něj následující sezonu. To už se ale ve zlém rozcházel s Enzem Ferrari a zamířil k Berniemu Ecclestonovi do Brabhamu.
Dvě sezony vydržel u slavného Brabhamu. Jenže závodění ho přestávalo bavit, a tak ohlásil ukončení kariéry. Života mimo svět velkých cen si užíval do doby, než mu zavolal Ron Dennis, který převzal tým McLaren a přemlouval dvojnásobného šampiona k návratu. Pragmatický Lauda neodolal. Znovu stanul na nejvyšším pódiovém stupni a v roce 1984 získal třetí titul. Proti rychlejšímu kolegovi Alainu Prostovi to neměl vůbec jednoduché, ale nakonec ho porazil o půl bodu – nejtěsnější výsledek v historii F1.
V roce 1985 absolvoval poslední sezonu v F1 a poté se objevoval v rolích poradce u nejrůznějších stájí. Byl poradcem u Ferrari, krátký čas šéfoval týmu Jaguar F1 a nakonec v roce 2012 zakotvil u Mercedesu, kde hrál jednu z klíčových rolí při angažování Lewise Hamiltona. U Mercedesu zůstal až do své smrti v roce 2019. Trojnásobný šampion F1 však zůstává v srdci mnoha lidí dodnes.
Foto: Ferrari, Mercedes
